Čtvrtek, 2 prosince, 2021
aktuálně

Domácí vzdělávání? Pro určitou skupinu dětí může mít jisté výhody, tvrdí psycholožka

Rodiče by se však při rozhodování o vhodnosti domácího vzdělávání pro jejich dítě měli poradit is psychologem.
Jak vysvětlila psycholožka Bronislava Kundrátová z Výzkumného ústavu dětské psychologie a patopsychologie (VÚDPaP), rodiče by se však při rozhodování o jeho vhodnosti pro jejich dítě měli poradit is psychologem. Podle psycholožky tato forma vzdělávání respektuje nerovnoměrnosti ve vývoji dítěte a emočně či sociálně nezralým dětem poskytuje pocit jistoty a bezpečí. Na Slovensku se takto mohou vzdělávat zatím jen žáci prvního stupně. Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu SR by to chtělo změnit a v první čtvrtině 2021 připravit zákon o domácím vzdělávání pro druhý stupeň základních škol.

Kundrátová uvedla, že každá vývojová etapa dítěte má svá specifika. Mladší dítě může mít déle potřebu bezpečí a jistoty a větší vazbu mají na rodinu či bližší vrstevníky. V případě dospívajícího dítěte nabývají významu vrstevnické skupiny, poznávání a konfrontace se širším okolím. Může se také vyhrazovat vůči příliš ochranářskému přístupu rodičů, v případě domáckého vzdělávání ochranářskému přístupu vzdělávací skupiny. Dodává, že pro vývoj dospívajícího je podstatné, aby se učil zvládat i zátěžové a diskomfortní situace, které zažívá v běžné škole. „Pro jeho emoční a sociální vývoj je důležité naučit se zvládat a zpracovat hněv, když má pocit nespravedlnosti, naučit se reagovat a spolupracovat s různými typy dospělých (učitelů). V neposlední řadě fungovat v širším kolektivu, umět si prosadit nebo prezentovat svůj názor nejen mezi vrstevníky, ale i dospělými,“ přiblížila. Dodává, že rozmanitost sociálních situací od pozitivních po ty zátěžové az nich získané a naučené dovednosti a sociální strategie umožní dospívajícímu zvládat nároky dalších období.

Při domácím vzdělávání nelze podle psycholožky zobecnit, že by děti mohly mít slabý sociální kontakt. Přiblížila, že pokud má rodina široké spektrum sociálních kontaktů, kterých se účastní i dítě, tak i ono má dostatek příležitosti rozvíjet sociální dovednosti a kompetence. Dodává, že většina dětí z domácího vzdělávání navštěvuje také různé zájmové kroužky a aktivity. Setkává se na nich se svými vrstevníky a jeho sociální vývoj tak není ohrožen. „Problémem může být uzavřená nebo izolovaná rodina s nízkými sociálními kontakty nebo rodina, která nepodporuje další sociální aktivity dítěte,“ uvedla. Školní kolektiv či prostředí by Kundrátová neoznačila za nenahraditelné, ale podotkla, že jde o prostředí, kde se dítě může setkávat s rozmanitějšími sociálními situacemi. I zátěžové situace dokáží tvarovat komunikační a sociální dovednosti dítěte. Samozřejmě, pokud byla taková situace řešena ve prospěch dítěte.

Individuálně se doma vzdělává málo žáků. Z téměř 222 tisíc žáků prvního stupně základních škol se jich učí doma více než 500. Domácí vzdělávání žáků prvního stupně základní školy je možné od roku 2008. Jejich spolužáci z druhého stupně takovou možnost nemají. Pokud rodiče chtějí, aby jejich dítě studovalo doma i na druhém stupni, může jej přihlásit do školy v České republice, kde to je povoleno od roku 2007. Na druhém stupni v tomto školním roce evidovali v ČR 120 žáků na druhém stupni. Pokud by se přijal návrh ministerstva školství slovenští žáci by možná od září 2021 mohli pokračovat ve vzdělávání v domácím prostředí i na Slovensku.

Další články autora

Komentáře

Reklama

SEO článek

Nejnovější články